Martin a Matěj Potoční: Splněný sen!

Petr Sobol, 11.02.2019 V sobotním zápase s Havlíčkovým Brodem se vedle sebe v jedné formaci představili Martin a Matěj Potoční. Pětačtyřicetiletý táta a jeho osmnáctiletý syn si poprvé zahráli v jednom soutěžním zápase a v utkání byli hodně vidět. Jak se po zápase cítil Martin, který se vrátil do hry poprvé od sezony 2012/13? Byl Matěj nervózní? A plánují další společné zápasy?

Martine, jak jste se na ledě cítil?

Martin: Hrozně jsem se těšil. Upozorňovali mě, že přijede jeden z nejlepších týmů druhé ligy, ale kromě jedné třetiny jsme neodehráli špatný zápas. Samozřejmě, prohra vždy bolí, ale čtyřicet minut jsme hráli solidní hokej. I já se cítím docela dobře, nejsem tolik rozlámaný.

Jak jste byl spokojený se svým výkonem?

Martin: Hodnotit se nebudu. Byly tam rezervy a mohlo to být lepší. Ale po takové pauze musím mít postupné cíle, ne že budu rozhodovat zápasy. Nebylo to však úplně hrozné, šance jsme měli, ale bohužel jsme je neproměnili. A hokej se hraje na góly.

Jak jste se cítil po boku vašeho syna?

Martin: Byl to splněný sen. Jsme na jedné vlně, šlo to cítit, mohli jsme dát i nějaké góly. Mohla to být ještě větší zábava. Ale i tak jsem si to užil na sto procent a jsem strašně moc spokojený.

Bude váš návrat k hokeji pokračovat?

Martin: Chtěl bych si znovu zahrát se synem a za Orlovou. Mám k ní totiž velmi dobrý vztah a jsem tady rád.

A co vy Matěji, jak jste se cítil po boku táty?

Matěj: Bylo to zvláštní. Je to můj taťka, vychovává vás a najednou jste spolu v jedné lajně. On vám dá puk, vy jemu zase zpátky…

Nebyl jste z toho, že budete hrát s tátou, nervózní?

Matěj: Na začátku jsem nervózní byl. Odskakovaly mi puky a nehrál jsem nejlépe. Ale pak to šlo nahoru a oba jsme mohli dát dva góly.

Nápad na společný start se zrodil ve vaší hlavě, je to pravda?

Matěj: Jo, napadlo mě to. Měl jsem šanci tady už hrát, tak jsem tátovi ze srandy napsal, jestli to nepůjde taky zkusit. Ze začátku se mu moc nechtělo, ale řekl jsem mu: pojď, bude sranda a on na to, že teda jo.

V zápase jste vedli 2:0. Co se stalo, že jste utkání pak ztratili?

Matěj: Mysleli jsme si, že už to budeme mít. Ale soupeř se zvedl a poté, co vyrovnal na 2:2, jsme šli dolů. Přestali jsme hrát a vzbudili jsme se až za stavu 2:6, což je špatně. Měli bychom hrát celou dobu, prohráli jsme si to sami, takové góly během pár minut, to je hrozné.